Obec Miřetice leží v severní části mikroregionu v nadmořské výšce od 380 m do 420 m. Miřetice jsou obklopeny členitým a pahorkatým terénem tvořeným převážně smíšenými lesy, kterými protéká potok Ležák. Do správy obce náleží místní části Bošov, Čekov, Dachov, Dubová, Havlovice, Krupín a Švihov. Do katastru obce částečně zasahuje chráněná krajinná oblast Železné hory. V současné době čítá obec včetně místních částí 1210 obyvatel.

První písemná zmínka je datována rokem 1390. Podle pověsti je název obce odvozen od zemana Miřaty, který vlastnil tvrz stojící nedaleko v lesích. Tvrz bohužel časem zanikla, ale na zúrodněných pozemcích se i nadále hospodařilo. Okolo roku 1650 byla obec připsána k přestavlckému panství, kterému náležela řadu století. V letech 1880-90 tvořilo Miřetice jen několik stavení. Postupně se k Miřeticím připojovaly další osady, až dosáhly současného počtu 8 osad. Miřetice nemají žádnou historickou část. Církevní stavbou je malá kaplička, kde se konají májové pobožnosti. Vzpomínkou na obě světové války jsou pomníky padlých. Za zmínku stojí i znak obce. Tvoří ho černý vrbový kmen v červeném štítě se stříbrným klínem. Kmen je ve spodní části zlatě zahrocený. V horní části jsou dvě větévky, z nichž každá má čtyři zelené lístky, které značí osm obecních částí, z nichž je obec tvořena. Prostřední zlomený výhonek s dvěma pupeny připomíná obec Ležáky, která byla zničena v době protektorátu a nebyla již nikdy obnovena.

Zdrojem obživy obyvatel v této oblasti bylo především zemědělství a těžba kamene v okolních lomech. Kamenictví bylo důležitým výrobním odvětvím zejména ve druhé polovině 19. století. Zdejší žula byla používána na výrobu dlažebních kostek, obrubníků nebo sloužila jako materiál pro železniční stavby apod. V okolí Miřetic jsou i rybníky, které z části slouží jako chovné. Na ostatních se provozuje sportovní rybolov.

V obci se nacházejí základní škola, mateřská škola, pošta a ordinace soukromých lékařů.

V blízkosti Miřetic je pod vrchem Zárubka osada Ležáky. Do historie se tragicky zapsala dnem 24. 6. 1942, kdy byla celá osada v době heydrichiády vypálena nacisty jako odveta za protinacistickou činnost skupiny „Silver A“. Ta měla svoji vysílačku „Libuši“ umístěnou právě na Ležákách a prostřednictvím radisty Potůčka dodávala zprávy naší exulantské vládě v Londýně. Dospělí obyvatelé byli ještě téhož dne popraveni v pardubickém Zámečku. Děti byly poslány do koncentračních táborů, pouze dvě z nich - sestry Šťulíkovy, které byly na převýchově v německých rodinách, se po válce vrátily zpět do vlasti. Celá osada měla být navždy vymazána z mapy, a proto nacisté zničili nejen všechny domy, ale také rybník a změnili i koryto potoka. Osada nebyla již nikdy obnovena a stala se pietním územím, které bylo vyhlášeno národní kulturní památkou. Na místech vypálených domů jsou dnes pomníky s vytesanými kříži. Každoročně se zde koná na uctění památky obětí této tragédie pietní akt. Událost připomíná také muzeum s expozicí dochovaných historických předmětů, které patřily ležáckým obyvatelům.

Ležáky

NKP Pietní území Ležáky - Památník

tel.: 469 344 179 (květen - září, úterý - neděle) ostatní měsíce tel.: 469 344 187 OÚ

Miřetice Společnost pro zachování památky Ležáků www.lezaky.cz