První písemná zpráva o osadě Trhová Kamenice pochází z roku 1349. Je pravděpodobné, že vznikala již dříve v souvislosti s kolonizační činností vilémovského kláštera. Díky své poloze u brodu byla přirozeným správním a obchodním střediskem Železných hor. Leží v nadmořské výšce 535 m. Výrazný hospodářský rozmach obce nastal v 15. století, kdy nastoupila rozsáhlá železářská výroba, vzrostla produkce dřevěného uhlí a rozběhl se čilý obchodní ruch. V listině Vladislava II. roku 1499 je Trhová Kamenice dokonce uváděna jako městečko s erbem, na němž je zobrazen stříbrný dvouocasý lev v červeném poli. Příznivý rozvoj přerušila třicetiletá válka, kdy Železnými horami táhlo švédské vojsko a jeho pobyt neblaze postihl městečko i řadu okolních obcí. Z této doby se však zachovala zajímavá památka - železná truhlice na úschovu žoldu pro vojáky. Oživení a zvýšení počtu obyvatel nastalo až v závěru 17. století. Na konci následujícího století měla Trhová Kamenice již 80 převážně roubených domů.

V letech 1734 - 1747 byl na místě původního gotického kostela vystavěn barokní kostel sv. Filipa a Jakuba, jehož vnitřek je zdoben klasicistními freskami. Uvnitř nalezneme vzácný mramorový náhrobek Beneše z Kocůrova z roku 1419. U kostela byla postavena barokní fara, stojící na místě bývalé tvrze z 15. století, vedle níž Auersperkové nechali zbudovat roku 1815 novou školu. V roce 1834 postihla Trhovou Kamenici další pohroma, když vyhořela značná část městečka. Z původní zástavby zůstalo zachováno pouze několik domů, které však náleží k významným dokladům lidového stavitelství. Jde především o areál poloroubené usedlosti čp. 73 a roubenou chalupu čp. 67. K dalším památkám patří pozdně klasicistní dům čp. 8 a památník obětem obou světových válek.

Nová zástavba již byla převážně zděná. Také náměstí získalo svoji stávající obdélníkovou podobu s klasicistní zástavbou. Z těchto let pochází i radnice s hranolovou věží. Roku 1853 byla Trhová Kamenice povýšena na město. Tehdy zde žilo 850 obyvatel ve více než 100 domech. V polovině 19. století se rychle rozvinulo vlasařství, kterému vévodili místní židé. Jejich výrobky brzy prorazily na evropské i zámořské trhy. Koncem století byly obnoveny práce v žulovém lomu, kde se vyráběly především dlažební kostky, rozběhlo se dolování českých granátů, byla zahájena výstavba parní pily, zřízena sklárna a brusírna. Foukané skleněné vánoční ozdoby přinášejí mnohým potěšení i dnes. K nejznámějším kulturním postavám Trhové Kamenice bezesporu patří učitel a spisovatel K. V. Rais. K Trhové Kamenici náleží místní části - Hluboká, Kameničky, Petrkov, Polom, Rohozná a Zubří. Posledně jmenovaná byla založena ve 14. století jako kolonizační obec vilémovského kláštera. Zubří patří k velmi hodnotným vesnickým sídlům především díky dochované půdorysné struktuře a tradiční lidové architektuře s množstvím výrazných zdobných i funkčních prvků. Celkový ráz podtrhuje původní krajinné prostředí a dominanta barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1704 na návrší nad obcí. Hluboká, Kameničky, Petrkov a Polom patří k rázovitým osadám zasazeným do zdejší členité a zalesněné krajiny. V osadě Polom se nachází kostel sv. Kunhuty s dřevěnou zvonicí.

Trhová Kamenice je přirozeným centrem západní části mikroregionu. Ve všech obecních částech dnes žije 860 obyvatel.

Sport a rekreace
Trhová Kamenice a její okolí poskytuje návštěvníkům řadu možností na zajímavý pěší nebo cykloturistický výlet. Nedaleko se nachází Mlýnský a Zadní rybník s vzácnou flórou i faunou ležící na naučné stezce „Krajem Chrudimky’’. Přírodní koupání nabízí bývalý lom spravovaný klubem potápěčů. V zimním období je v provozu lyžařský vlek v Trhové Kamenici a v Hluboké a vhodný terén pro běžecké lyžování.

Kultura
V Trhové Kamenici je možné navštívit muzeum v budově bývalé fary. Zde jsou k prohlédnutí tři sály. V nich se nacházejí historické předměty. Nedaleko Trhové Kamnice je možné zavítat na rozhlednu, odkud se při jasném počasí nabízí pohled na Krkonoše nebo Orlické hory.